#THAJSKO: Za kolik, co a jak?

Ať si říká kdo chce co chce, tahle doba je skvělá. A máme se sakra dobře! Vždyť to není tak dávno, co byla Dubaj jen pro nejbohatší šejky, do Asie se dostali jen ti největší dobrodruzi, a vrcholem exotiky bylo zavřít se na týden do hotelu v Tunisku.

A teď? Na parádní exotickou dovolenou si můžete našetřit i s průměrným platem. A dokonce nemusíte po zbytek roku jíst jen suchý rohlíky! Třeba tak jako my s Tomem – v lednu jsem z úspor koupila letenky, a do června zbývalo ještě spousta času našetřit na ubytování i thajskej život.

A protože se mě pár lidí jak naživo, tak ve zprávách ptalo, na kolik nás to všechno vyšlo, tak žádný tajnosti, bylo to…

Celkem za 26 000 Kč na dva týdny se vším všudy. Do posledního kokosu a náramku.

Bez nějakýho omezování. A to je na Asii skvělý. Co vidíte, to si můžete dopřát. Nemusíte přemýšlet, jestli můžete ochutnat tohle a támto, prostě si to koupíte. Není to jako kdekoliv v Evropě, kde si chcete dát kafe, a peněženka propukne v zoufalý pláč. Tady si k tomu kafi můžete koupit ještě celou banánovou plantáž, a pořád to bude v pohodě.

Očkování

Jediný, co do celkové částky nepočítám, je očkování. Za to jsme dali navíc cca 2500 Kč (z části přispívá pojišťovna VZP). Nepočítám to proto, že nám v těle látka vydrží déle než na jednu cestu, a hlavně to je na zvážení každýho, jestli půjde nebo ne. Není to povinnost, ale…běžte.

My jsme se nechali v očkovacím centru Avenier (v Brně v Letmu nebo Kampusu) naočkovat proti břišnímu tyfu, žloutence a vzteklině (hlavně kvůli opicím, který bývají i agresivní….no neviděla jsem ani jednu :D). Byli jsme tam na konzutaci 2 měsíce předem, doporučili nám vhodné očkování pro naši cestu a dávky nám rovnoměrně rozdělili, aby to vyšlo do odjezdu. Určitě na to ale myslete všas (minimálně měsíc předem), ať sihne vakcína působit.

Vzhledem k tomu, kolik toulavých psů jsem si pořád chtěla hladit a s tím, kde jsme jedli, jsme peněz  nelitovali. A když si vygooglíte břišní tyfus, litovat taky nebudete.

Letenky

Zpáteční letenky z Prahy do Bangkoku nás vyšly na 13 000 Kč. Letěli jsme s Emirates, a tak byl přestup v Dubaji.

Let Praha – Dubaj trval 6 hodin, v Dubaji jsme 3 hodiny čekali, a poté letěli Dubaj – Bangkok opět tuším 6 hodin.

Do Bangkoku teď ale létá hodně leteckých společností, a třeba Qatar je občas i o 2 tisíce levnější a servis je prý srovnatelný, nebo snad ještě o fous lepší, než Emirates. Sledujte na Facebooku Pelikán.cz, tam se to lákavýma nabídkama jen hemží.

Z letu jsme byli nadšení – přece jen to byla naše první zkušenost s takhle luxusním letadlem, jindy létáme jen s nízkonákladovkama, kde si o jídlu i víně na palubě můžeme nechat jen zdát. Sedadla byly pohodlný, jídlo dobrý (během každýho letu jedno větší jídlo – tácek s hlavním chodem, houstičkou, máslem, sýrem, krekrama a dezertíkem, a jedna svačina v podobě sendviče, plus alko i nealko). Místa jsme si předem neplatili, počkali jsme až na online check-in, kdy je už výběr zdarma, a seděli jsme vedle sebe.  Letadlo většinou není úplně plný, takže jsme to riskli. Po cestě do Dubaje jsme dokonce měli perfektní místa hned u křídla, kde je spoooousta prostoru pro nohy – a to díky registraci ve věrnostním klubu Skywards, kde si zvolíte i preference týkající se míst. Pokud jsou volná, tak vám  je dají. A díky členství jsme měli i přednsotní nástup. S každým letem takhle získáváte míle, a když jich máte hodně, mohou vás posunout do vyšší třídy. Ale toho se asi jen tak nedočkám, s těma svýma 4 000 mílí 😀

Ubytování

Ubytování jsem hledala klasicky přes Booking.com, protože se mi zdá nejpřehlednější a přes filtry cena/lokalita/hodnocení se mi hledá nejlíp. V Thajsku můžete spát za 70 Kč i za spoustu tisíc, záleží jen na vašich potřebách a rozpočtu. My jsme samozřejmě šli tou levnější cestou, ale vždy jsme měli pokoj sami pro sebe.

Co vás asi poprvé v Asii překvapí je styl koupelen – sprcha se záchodem jsou dohromady, ale bez jakýhokoliv rozdělení. Voda je pak všude, a když jdete na záchod, šlapete do mokra. Sprchy jsou navíc plastový, miniaturní, se samostatným ohřívačem, a voda z toho kape rychlostí 10 kapek za minutu.

Všechno jsem zamlouvala cca 2 týdny dopředu, protože jsem plašan a ráda mám klid a věci naplánovaný. Teď už ale vím, že bychom to v pohodě mohli bookovat až na místě. Jeli jsme mimo sezónu, takže o volná místa nebyla nouze.

Ani jednou jsme neměli problém s domluvou. Vždy jsme přijeli, ukázala jsem pas se jménem rezervace, a za pár minut jsme měli klíčky. Stejně tak nám pokaždé umožnili schovat si na recepci batohy.

A kde jsme spali?

Bangkok: Sleep WithInn – 300 Kč/noc/osoba – spíš nedoporučuju. Lokalita sice skvělá (hned u Khao San), bazén na střeše dokonalej, pokoj čistej….ale bez oken! V noci se tam nedalo dýchat (jednou jsem v pyžamu ve 2 v noci běžela na chodbu, protože jsem měla pocit, že se jinak udusím :D), plavky a ručníky nikdy neuschly a ráno se vstávalo těžko, protože jsme byli jako v kobce.

Bangkok: Q6 at 6 – 130Kč/noc/osoba – levný, dobrá lokalita….ale taky švábi, plíseň, ošuntělá postel. Potřebovali jsme něco jen na pár hodin, a tak se nám nechtělo utrácet. Bylo to hnusný, ale za cenu úspor bych příště klidně noc v něčem podobným znovu zvládla. Musím se přece trochu zocelit 😀

Bangkok: Pas Cher – 300 Kč/noc/osoba – hotel na poslední večer v modernější čtvrti, hned u Lebua Tower, kde je slavnej filmovej rooftop bar Sirocco. Bazén na střeše (i když měl nejlepší léta za sebou), pokoj čistej…ale celkově neurazí, nenadchne.

Koh Phangan:  Golden Beach Resort – 80 Kč/noc/osoba – chatička hodně skromná, žádnej luxus. Ale to místo? Hned u pláže (i když mělké – spíš na potěšení oka), na konci světa, kde je jen klid, palmy, bazén a příroda? Berte to! Na skútru si odtud dojetete kamkoliv, ale kdyby se vám zrovna nechtělo – výborný pad thai vám uvaří v místní „restauraci“.

Koh Samui: Escape Beach Resort – 350 Kč/noc/osoba včetně snídaně – Pěknej čistej pokoj s vlastní koupelnou a balkonem. Super. Ale to místo? Nejlepší! Snídaně přímo na pláži s tím nejkrásnějším výhledem, bazén, palmy…něco jako Ráj.

Jen k resortu vede dost strmá příjezdová cesta, tak se nenechte zaskočit. Skútr to zvládne (pokud ho neřídí blondýna).

Přišlo mi pár dotazů na to, jak těžký je se dorozumět. Ať už kdekoliv nebo kdekoliv jinde. Není. Vůbec. Thajci sice většinou nemají zrovna oxfordskou angličtinu, ale ani jednou jsme neměli problémy, vždycky na všem jsme se snadno domluvili.

Doprava

Doprava z letiště

Do centra Bangkoku (přímo na Khao San) nás cesta vyšla na cca 30 Kč a trvalo to tuším okolo 40 minut. Jeli jsme běžnou hromadnou dopravou – autobusem. Vykašlete se na zbytečně drahý taxíky, a najděte si linku S1, a ušetřete stovky korun.  Poznáte to tak, že autobus vypadá jako z jiné doby, starej a ošuntělej. Víc linek najdete tady. 

A pokud by váš hotel nebyl blízko žádné zastávky? Tak se přibližte co nejvíc autobusem, a na ten zbytek si vezměte tuk-tuk. Ne na celou cestu.

Autobus najdete hned u východu z letiště, kde je veliký parkoviště. A jízdní řád? To netuším, prostě jsme čekali a čekali, a najednou vyjeli 😀 Lístek vám prodá paní až uvnitř – přijde a bude chřastit plechovou pokladničkou.

Zpátky na letiště jsme jeli vlakem – nadzemní dráhou, což vyšlo to zhruba na 60 kč s jedním přestupem.

Doprava po městě

Nejtypičtější a nejzábavnější způsob je tuk-tuk, ale musíte mít pevný nervy na smlouvání. My jsme nejčastěji jezdili za 70 Bahtů (50 Kč), ale to závisí spíš na tom, na kolik to usmlouváte. My v tom zrovna experti nejsme.

Prfektní dopravní prostředek je i loď – lístek vyjde na 10 Kč. Má zastávky snad každých 300 metrů, a většinou i blízko významných památek, ke kterým je to pak jen pár kroků. Ale pozor – hledejte běžnou hromadnou dopravu pro místní (modrej znak loďky).  Loď pro turisty stojí klidně 100x tolik. Bez přehánění.

Doprava na ostrovy

Na Koh Phangan jsme z Bangkoku jeli nočním autobusem a lodí od společnosti Lomprayah – vyjížděli jsme v 9 večer a dorazili dopoledne. Pro jednoho to stálo cca 800 Kč.  Všechno bylo ok, jen myslete na to, že se musíte cca hodinu a půl dostavit na check in do kanceláře společnosti.

Z Koh Phanganu na Koh Samui jsme jeli lodí od stejné společnosti – to bylo ale jen kousíček, necelá hodina a asi dvě stovky.

Jsou ale i další možnosti – třeba noční vlak, nebo i přelet letadlem, což v Thajsku nevyjde vůbec draho a ušetříte spoustu času. To zkusíme třeba příště…

Skútr

Na ostrovech (v Bangkoku proboha ne, to by byla sebevražda! :D) je skútr skoro nutností. Žádná pěkná promenáda pro pěší procházky se nekoná, domky jsou tam nesystematicky poházený okolo silnice, a ubytování je často docela na konci světa. A navíc by byla škoda nepoznávat různý pláže, zákoutí a vodopády!

Před odjezdem si zařiďte mezinárodní řidičák. Je to na úřadě na počkání za 50 Kč, ale přineste si fotku. Ale pokud byste ho náhodou zapomněli (k čemuž vás samozřejmě nenavádím :D) pokuta je prý stovka. Stejně jako za jízdu bez helmy nebo po nějakým tom Changovi.

Skútr na den půjčíte za 100 Kč, silnější za 150 Kč. A i když by vám nabízeli jinou cenu, smlouvejte. Na Koh Phanganu můžu doporučit půjčovnu Sea Mew kousíček od přístavu.

V půjčovně po vás možná budou chctít jako zálohu váš pas. Nedejte se, i když vám budou ukazovat, že je to normální a že tam mají pasů celej štos, tohle bych neriskovala. Ukecejte je na kopii pasu, případně nějaký peníze. Tom to nakonec uhrál tak, že jim tam nechal místo pasu mezinárodní řidičák. Prý kdyby ho zastavila policie, tak jim má dát vizitku půjčovny, že budou vědět. Prostě Thajsko 😀

Benzín je taky za pusu a vtipný je, že na benzínce netankujete sami, ale necháte se obsloužit. A neřeknete kolik chcete, ale za kolik chcete. My většinou tankovali za 100 Bahtů (70 Kč) a jezdili dva dny od rána do večera.

Pokud se ale řízení bojítejezdí tam jako taxíky i Thajci na skútru, co vás odvezou, případně klasický taxi. Třeba na Koh Phanganu se ale není, až na pár šílených kopců, čeho bát.

Vstupy

Za vstupy do chrámů a k sochám Buddhů se většinou platí vstup – nejčastěji 35-50 Kč, výjimkou je Královský palác, kde to vyjde na několik stovek. Stejně tak jsme platili u většiny vodopádů na ostrovech, ale opět pár korun, věštinou dvacka.

Zároveň je potřeba se do chrámů vhodně obléhnout – zahalit ramena i kolena. Často tam ale mají na půjčení přehozy, někdy i kalhoty harémky.

Peníze

V Thajsku je měnou Baht = 0,7 Kč. Nejlepší je ale letět s americkýma Dollarama a vyměnit si je až na místě – klidně přímo na letišti, kde je docela běžnej kurz. Ani o bankomaty tam ale není, hlavně v Bangkoku, nouze.

Telefon

Nejlepší je pořídit si Thajskou SIM kartu. Za málo peněz hodně muziky. Teda…za málo Bahtů hodně dat!

My jsme si koupili dvoutýdenní s neomezeným internetem za 400 Bahtů, ale bylo to v nějakým malým krámku na Khao San, té nejvíc turistické ulici co může být. Takže věřím, že jinde to bude ještě levnější. Za dobrou cenu prý mají i na letišti.

Voda

Voda z kohoutku není pitná. Nebo oficiálně možná jo, ale nedoporučuje se pít. Na každým kroku najdete večerku 7Eleven, kde si za 5 Kč koupíte půllitr. Asi tak 6688x denně, v tom vedru (plasty se netřídí a životní prostředí pláče).

Vezli jsme si s sebou i desinfekci do vody – koupíte ji v lékárně asi za stovku, nakapete do litru pár kapek, a za půl hodiny máte pitnou vodu. Jenže je TAK HNUSNÁ, divně nasládlá, že jsme ji pili jen na ostrově, kdy jsme si zapomněli nakoupit, a jinak ji používali jen na čištění zubů (já někdy ani to ne a vyplachovala jsem si pusu přímo z kohoutku, ale Tomovi to neříkejte :D).

A nebylo vám špatně?

Přišlo mi pár dotazů, jestli nám nebylo špatně. Z vody, jídla…čemuž by se asi nebylo co divit, vzhledem k tomu, jak většina stánků vypadala. A jinde, než na ulici jsme skoro nejedli. Ale nebylo. Vůbec.

Ze začátku jsem měla maličko obavy, každou chvíli si patlala na ruce antibakteriální gel, na všechny ty špízy na slunci koukala s podezřením…a za dva dny zapomněla, že s sebou vůbec nějakej gel mám, se špízem v každé ruce 😀 Několikrát jsme riskli i sushi, ze kterýho jsem měla obavy – ale když ho miluješ, není co řešit. A když tě krabička vyjde na 40 Kč, tak už vůbec.

Jet do Asie a řešit co by kdyby nemá smysl. Buď tam jeďte, riskněte to a neřešte (ale ten tyfus si naočkujte), nebo se vydejte jinam. Vždyť místní dobroty jsou polovina zážitků!

Dali jsme si jediný předsevzetí, že si nebudeme dávat nic s ledem, co by kdyby. Ale jakmile jsme viděli drinky ve velikým kyblíku za 50 Kč, po předsevzetí nebylo ani památky 😀

Kolik stojí….

  • Čerstvý kokos – 35 kč
  • Skútr na den – 100 Kč
  • Pad Thai s vajíčkem – 20 Kč, s kuřecím – 35 Kč, s krevetama – 50 Kč
  • Veliká kokosová zmrzlina v kokosu – 35 Kč
  • Špíz – 7-14 Kč
  • Mango sticky rice – 35 Kč
  • Palačinka Rooti – 15 – 30 Kč podle náplně
  • Ovocný fresh – 15 – 20 kč
  • Porce ovoce – 20 – 50 Kč
  • Půlhodinová thajská masáž – 100 Kč
  • Půllitr vody – 5 Kč
  • Pivo v supermarketu – 30 Kč
  • Croissant – 8 Kč
  • Zapečenej toust se šunkou a cheddarem – 17 Kč
  • Koktejl v baru – 50 – 90 Kč
  • Sushi ze stánku – kus za 7 Kč
  • Kokosové palačinky – 10 Kč
  • Párek na špejli – 7 Kč
  • Tílko jako suvernýr – 70 Kč
  • Typický plátěný kalhoty – 80 Kč
  • …. a spousta dalšího oblečení a doplňků podle toho, jak umíte smlouvat 😀 Mně se povedlo stáhnout sluneční brýle ze 250 na 100 Bahtů, takže rezerva je tam vždycky veeeliká. Za cenu jedné mávající kočičky (ano, potřebovali jsme ji!) jsme ukecali tři, a to moje krásný kimono vyšlo místo 300 Bahtů na 150.

Co bych příště udělala jinak?

Určitě dvě věci.

Zaprvé bych všechno ubytování nezamlouvala už z Česka. Sice jsme měli klid, že máme kde spát a že víme co bude, ale na druhou stranu jsme se nemohli rozhodovat spontánně podle toho jak se nám kde líbilo. Třeba když jsme jeli lodí na KohPhangan a zastavili na KohThao, kde to vypadalo tak krásně, že jsme litovali, že nemůžeme zůstat alespoň na noc.

Nebo když nám průvodkyně v Ayutthai vykládala o Chiang Mai, všude byly fotky z Chiang Mai…a já si najednou uvědomila, že musím nutně taky vidět Chiang Mai! Jen to nešlo. Protože plány.

Naše rozplánování na Bangkok-Phangan-Samui-Bangkok bylo skvělý a možná by nebylo co měnit…ale odpadla nám možnost volby víc na punk 😀 (tak uvidíme, jestli to příště jako největší plašan zvládnu jinak).

Zadruhé bych toho s sebou určitě netahala TOLIK. Třeba takový troje šaty a dvě sukně. Stejně jsem celou dobu nosila jenom dvoje šortky (hlavně džínový, kterých jsem se vzdala až když byly víc sůl než látka) a dvě tílka. Asi jsem si myslela, že budu princezna. Omyl. Být hezká v těch vedrech s přilepenýma vlasama k čelu a spáleným nosem nešlo ani náhodou.

Navíc na každým rohu najdete prádelnu, kde vám oblečení za dvacku do dalšího dne vyperou.

Musela jsem se sama sobě smát i za výbavu na vlasy. Šampon, kondicioner, přípravek na rozčesávání a olejíček. Představa o krásných vlasech dobrá. Realita byla ale taková, že ze sprch tam kapalo pár kapek, voda často studená a celkově koupelny takový, že jsem chtěla být co nejrychleji pryč (a to nemluvím o švábech, tam jsem se ani nesprochovala:D), než abych si tam patlala na vlasy všechno možný. Takže příště šampon a čau. Nebo ještě líp – šampon a sprcháč v jednom 😀

#sombalila

Jak sbalit muže nebo ženu vašich snů vám nepovím. Ale mám pár tipů na věci, co se mi s sebou osvědčily. Ale pánové číst (pro vlastní dobro) už nemusí, tohle bude spíš holčičí okénko.

To, že budu potřebovat pořádnej batoh bylo jasný. A moje kritéria byly ještě jasnější: musí být krásnej! V překladu: růžovej. A proto jsem ani nechtěla věřit, že v Decathlonu seženu přesně takovej (ooo a ještě k tomu s detailama v mátové!). A navíc jen za 800 Kč!

Spousta kapsiček, praktický rozepínání po částech i jako celek, popruh přes břicho, sám o sobě lehkej a moc pohodlnej.   A všechno přečkal bez jediné chybičky. Doporučuje 12 blondýn z 10.

Velkej batoh šel v letadle dolů, a proto jsem s sebou měla ještě jeden menší (láska na první pohled ze Snowbitch) na palubu, do kterýho jsem si dala počítač, foťák a další věci, co jsem nechtěla nechávat napospas zavazadlovýmu prostoru.

Byla jsem sice ověšená jako vánoční stromeček, ale malá taštička byla taky nutnost – v té jsem u sebe neustále měla pěněženku, telefon a pas.

Obal na pas jsem si na Aliexpressu jsem si za dva Dollary koupila napřed čistě jako doplněk pro radost, ale teď vím, že to bylo dokonce i praktický. Jinak by to chudák po tom neustálým tahání po kapsách a taštičkách snad nepřežil. A navíc ho nikde nepřehlédnu!


Nejlepší věc nejen na letiště – tyhle mini antibakteriální gely. Jsou maličký, takže je bez problému můžete vzít do letadla, a jíst svačinky rukama ostošest,

Do tohohle třpytivýho voňavýho od Bath and Body works jsem se zamilovala už v Polsku, kde jsem byla v obchodě téhle značky a nejrůznějších vůní měli desítky. U nás je seženete na Notinu. Druhej je z Primarku v Mnichově, ale úplně obyčejný mají i v DM.

Kosmetická taštička je něco, po čem jsem sahala ze začátku prvních pár dní v Bangkoku. Pak jsem jakoukoliv krásu vzdala 😀 U opálené pleti často není ani nic potřeba, ale v zimě, když jsem bledá jak tři dny stará mrtvola, je to k pláči.

Používám teď přírodní kosmetiku Benecos,  kterou testuju díky spolupráci s Milujubio.cz 

. Lehoučkej BB krém, kterej je na léto úplně ideální – krásně se přizpůsobí barvě, hydratuje…a už si neumím klasickej těžší make-up ani představit. Léto, zůstaň prosím! Řasenku od stejné značky jsem v Bangkoku taky nosila pár dní, pak jsem ji „ztratila“ v útrobách obřího batohu. Dělá pěkný řasy a cena je jako za běžnou kosmetiku z drogerky. A přiznávám, se rtěnkou jsem měla velký oči, na tu se chudinku nedostalo.

Dioptrocký brýle na cestu (pozornější si všimnou škrábanců od mopsích zubů! já ho utratím!!!) protože 24hodin v čočkách by už moje oči asi nezvládly. A pouzdro jak jinak než z Aliexpressu, těch jsem si objednala do zásoby víc.

Náhodné seskupení užitečných věcí 😀

Nejlepší na cesty je tahle rychleschnoucí osuška z Decathlonu. Dá se složit do mini balíčku, je tenoučká, hned uschne, v batohu nezabere místo, ale na pláži se na ni vejdete celí. A stojí myslím do dvou stovek.

To modrý je zmiňovaná desinfekce Sanosil (z lékárny Dr. Max) do vody, ale berte si ji jen pro případ největší nouze, lahodná piňa colada z toho úplně není.

Sáčky do letadla (na tekutiny, ne kdyby mi bylo zle! :D) kupuju v DM, stejně jako nejlepší objev století – voňavý ubrousky!

Deodorant si beru vždycky kuličkovej, protože si ho můžu vzít do letadla a nezabírám cenné místo sprejem.

A z bot mi bohatě stačily Vansky (velká pochvala, že to přežily!), který se hodily hlavně na cesty k vodopádům po kamenech uprostřed džungle, pantofle z New Yorkeru (který miluju a nikdo pro mě nemá pochopení :D) a obyčejný žabky z Primarku za 30 Kč, který už zpátky ani neletěly.

Tak, a to je snad všechno 🙂 A kdyby nebylo, ptejte se!

P.S.1 Celková cena by určitě šla ještě o pár tisíc stáhnout.

P.S.2 A o čem sním teď? Na seznamu jsou Vietnam a Kambodža! ❤

Komentáře Přidat komentář

  1. Misa napsal:

    Jenom k te simkarte – na letisti nam to chteli prodat za 600 Bahtu, v centru Bangkoku u stejne spolecnosti v nejakym mistnim nakupnim centru jsme koupili neomezenej internet s rychlosti 6MB/s za asi 100 Bahtu na dva tydny. Vypadali, ze nam to jako turistum nechteji dat, ale kdyz jsme jim ukazali co chceme na jejich strankach, bylo po problemu.

    A jeste mam dotaz, tech 26000 je na jednoho nebo na oba? 😀

    1. Markéta napsal:

      Pro jednoho. Kdyby to byla cena za oba, doma mě nikdo nevidí! :DD
      Tak to se příště taky musíme líp připravit na webu – sto bahtů a přes to nejede vlak! 😀

  2. Zuzka napsal:

    Supr 🙂 jsem zvědavá, jak zvládnu svou první Asii na podzim ve Vietnamu já :))

    Btw. Na vodu si rozhodně koupím filtrační láhev (tu profi cestovatelskou, ne ty co měla jednu chvíli každá blogerina), takže pro případ nouze se voda jednoduše prožene přes filtr a dá se pít bez jakékoliv pachuti.

    A úplně bych netvrdila, že v Asii si člověk může dovolit všechno. Asie není jen Thajsko nebo Indonésie, ale taky třeba Japonsko nebo Singapur, kde je člověk rád, že si koupí aspoň něco 😀

    1. Markéta napsal:

      Vietnam musí být boží, snad mi to taky vyjde na další rok 🙂
      Ale no taaak…Samozřejmě nemám na mysli CELOU ASII OD SEVERU PO TEN NEJJIŽNĚJŠÍ KOUSEK 😀

  3. Honza napsal:

    26000kč/osoba
    Je v tom už i letenka? Nebo ta se musí ještě připočíst?
    A letenky za 13000kč pro oba nebo pro jednoho?
    Dík

    1. Markéta napsal:

      Je tam napsáno „se vším všudy“ takže včetně letenky 🙂
      A letenka je cena za jednoho. Kdyby to bylo pro oba tak mě doma nikdo nevidí 😀

  4. Natálie napsal:

    Dobrý den, měla bych dotaz prosím vás,co jste používali za opalovací krémy apod? Špatně se opaluji a hned se spalim,tak si nejsem jistá zda stačí koupit něco normálně třeba v DM…Předem děkuji za odpověď. Natálie

    1. Markéta napsal:

      Hezký den, já jsem měla obyčejné z DM, ale opaluji se dobře bez problému, tak těžko říct…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *