48 hodin v Berlíně

Berlínskou zeď prý postavili přes noc.

A zhruba za stejně dlouhou dobu jsme se s mým Tomem rozhodli, že pojedeme do Berlína. Jen tak. Na víkend. Protože jsme měli čas. Protože to byl možná jeden z posledních pátků za delší dobu, kdy jsem si mohla vzít dovolenou. Protože tam Tom ještě nebyl a protože mě se tam dřív moc líbilo. A protože proč ne.

Miláno. Dubaj. Krakow. A teď Berlín? Na to, že se známe teprve 7 měsíců, jsme toho stihli víc, než někdo za spoustu let.

Jasně, mohla bych mít kabelku lujvitonovou, Gucci brejle, botičky jako Carrie Bradshaw…..a nebo naopak rozumně šetřit. Na důchod. Na děti. A tak.

Ale momentálně je pro mě cestování ta nejlepší možnost, za co utratit peníze. Nejlíp utratit. A jak si užít tohle období, kdy to prostě (už? ještě?) jde. První rok „dospělého“ (těch uvozovek by tam mělo být mnohem víc :D) života, kdy na účet pravidelně chodí výplata a zároveň ještě nejsou žádné závazky jako je hypotéka nebo děti.

A tak jsme ZASE balili kufřík.

Temtokrát vám ale bohužel tip na krásný ubytování za dobrou cenu na ještě lepším místě, ta jako v Krakowě, nedám.

Ani my jsme neměli nic z toho.

Ubytování je v Berlíně obecně drahý. Noc pro jednoho tam obecně pod 800 snad neseženete. Ale pokud objednáváte včas,  seženete tam za ty peníze pěknej hotel. Pokud ale sháníte bydlení na poslední chvíli, budete za ty peníze bydlet maximálně tak v něčem, co připomíná ubytovnu, kam jste jezdili na školu v přírodě. Se sdílenou koupelnou, kde skoro neteče voda #vzpomínkynamládí.

Nakonec jsme na Booking.comvybrali tento hotel s tím, že ušetřený peníáze radši dáme za nějakou pěknou kavárnu, cideru vody, muzeum, a tak. Ale teď už bych vybrala jinak a radši připlatila víc peněz za cenu toho, že nebudeme muset cestivat do centra půl hodiny, ale večer se klidně hezky projdeme pěšky, a ještě k tomu bude to prosecco s dobrotama chutnat líp v pěkným pokoji než ve vězeňské cele (někdy fotky hotelů zkreslujou, fakt! :D).

Cesta z Brna trvala i s přestupem v Praze necelých 7 hodin žlutým autobusem. A hned, co jsme se ubytlovali, jsme museli zopakovat to, co jsme si v Krakowě tak zamilovali – půjčit si kola! V Berlíně jsou to kola Next Bike přes mobilní aplikaci, případně přes terminál. Míst, kde najdete kola je v po celém Berlíne asi tak 6898 a jsou znázorněny v online mapce. Cena je o dost vyšší než v Krakowě, a taky je to komplikovanější – abyste jezdili levněji, musíte každou půl hodinu kolo odstavit u stojanu, a znovu si ho půjčit. Ale rozhodně to stojí za to!

A co všechno jsme za 48 hodin stihli? (včetně spánku a dlooooouhýho posezení u kafe?

1. Nejkrásnější výhled #nebenadberlínem

Že nejlepší věci jsou zadarmo? No, mléčná čokoláda ani hruškovej cider ne, ale ten nejkrásnější výhled na Berlín rozhodně jo. Kupole Reichstagu (Říšského sněmu) od Normana Fostera (jeden z mála architektů, co znám i já – spolu s Adamem Gebrianem, kterej se tu taky objeví :D) je zaprvé naprosto skvělá a zajímavá stavba, zadruhé je odtud boží výhled. A večer, v takzvané golden hour, kdy je to nejkrásnější světlo před západem slunce, je to rozhodně jeden z nejlepších berlínských zážitků.

Stačí se předem zaregistrovat na konkrétní čas tady, a na mail vám potom přijde potvrzení, které si vezmete s sebou, projdete kontrolou jako na letišti….a jste nahoře!

2. Opuštěné letiště Tempelhof #kdejsouletadla

Kdybych měla vybrat jen jednu jedinou věc, co z Berlína doporučit, bylo by to tohle. Ve třicátých letech jedno z nejfrekventovanějších letišť světa, hlavní budova je třetí největší na světě, co se rozlohy týče, za Hitlera se z Tempelhofu mělo stát největší letiště vůbec, během berlínské blokády fungovalo jako slavný letecký most, kde přistávalo letadlo každých 90 sekund, až do roku 2008 se odtud létalo do celého světa a teď………teď je tu neskutečný ticho a klid, po přistávací dráze můžete jezdit na kole (což je nejlepší nejlepší!), dát si něco k pití na lehátku nebo pozorovat spousty ptáčků a motýlů. Pusťte si tohle video od Gebriana (ano, to je ten druhý architekt, co znám :D), kde je to během pár minut všechno krásně popsáno. Atmosféra je tu hodně zvláštní, možná až ponurá? A mě dost mrzí, že jsme se nešli podívat i dovnitř.

3. Stará i nová klasika #somturista

Krásná Braniborská brána je klasika, která se při slově „Berlín“ vybaví snad každému. Moderní náměstí Postdamer Platz, ze kterého bylo hned po pádu Berlínské zdi největší staveniště, protože se tam okamžitě začaly stavět ty nejmodernější mrakodrapy taky stojí za to – a budova Sony Centra obzvlášť (a ještě líp, když si tam k večeři vychutnáváte obrovskou hromadu sushi, co dostanete k nákupu jedné krabičky zadarmo – prý proto, že už měli mít dávno zavřeno. Beztak jsme ale vypadali jen tak strašně hladově, že to bylo ze soucitu :D).

Ty mrakodrapy na Postdamer Platz nám s Tomem připomínaly New York….kde jsme nikdy nebyli #logika.

A dalším místrem, které je povinnost navštívit, je židobský památník právě mezi Braniborskou bránou a Postdamer Platz. O takovým místě se ani nehodí říkat, že je krásný, když připomíná tak strašnou a smutnou událost….ale je. Za mě asi nejlíp zpracovaná památka vůbec.

V Berlíně je taky perfektní židovské muzeum, kde jsem byla už 2x, ale tentokrát jsme to nestihli.

4. Berlínská zeď #kilometrapůlhistorie

Další památka, připomínající divokou historii Berlína, tentokrát zase jinou kapitolu, a bohužel i spoustu lidí, kteří při pokusech o útěk ze Západního berlína zemřelo, je samozřejmě Berlínská zeď. Kousky zdi jsou k vidění různě po městě, ale nejdelší, kilometr a půl dlouhá část, je u břehu Sprévy blízko nádraží Ostbahnhof – takzvaná East Side Gallery, kde je každý blok pomalovaný od jiného umělce. Líbající se Břežněv s Honeckerem čeká! ?

A kdybyste si chtěli užít u vody pohodičku s ciderem, výhledem na historický most i moderní Berlín, je to nejlepší právě tady!

5. Nejslavnější burger #snístberlín

Snad všechny články, co jsem o Berlíně četla, měly společný jeden bod – Burgermeister!

A jinak tomu nebude ani v tomhle článku.

Maličký stánek pod kolejemi metra, místo bývalých veřejných záchodků, z obou stran silnice a jen tři stoly, kde se můžete najíst na stojáka? Nebýt té nekonečné fronty, těžko bych uvěřila, že právě tady mají být ty nejslavnější burgery.

Ale vystát si frontu a z peněženky vytáhnout 4,5 Euro za burger a okolo 3 Euro za ty NEJLEPŠÍ sýrový hranolky se vyplatí. Tak moc, že musím opět zmáčknout caps lock a napsat že, je to BOŽÍ.

6. Nejlepší donuty #snístberlínpodruhé

Ráda bych napsala trefnější přirovnání, ale opět musím opakovat to co u burgerů – nejlepší, NEJLEPŠÍ!

Brammibals donuts. Stylová kavárnička s roztomilým svítícím donutem na stěně v Kreuzbergu, vyhlášené hipsterské čtvrti, kde bez vytahaného svetru, brýlí po dědovi, mrkváčů po mamince a účesu jak podle hrnce, vypadáte skoro divně. Místo, kam si pro donuty zajít prostě musíte. A věřte mi, že byste ani náhodou netipovali, že jsou veganský, stejně jako všechno v této kavárně. Já jsem si dala donut s javorovým sirupem a uzeným (!!) kokosem a Tomovi padla do oka příchuť peanutbutter & jelly a k tomu capuccino s ovesným mlékem. Sehr lecker! 

8. Hipsterský ráj #kafekafekafe

Jako kavárenský povaleč první třídy, v doprovodu dalšího kavárenského povaleče stejné ligy, jsem se samozřejmě strašně těšila na nějakou tu berlínskou kavárničku. Nejslavnější The Barn ani Five Elephant jsme bohužel nestihli, ale Zazza, kterou jsme v Kreuzbergu (a že tam o ně není žádná nouze!) náhodou našli byla jak reklama na tu největší hipsteřinu. Každá židle jiná, buď od babičky z půdy nebo z blešáku, oprýskaný stolky, před kavárnou zrezivělý auto a srandovní číšník v kraťoučkých kraťasech a stříbrných botách, který se s námi loučil se slovy „Enjoy your day…..oh no…..enjoy your life!“. A výborná káva jako samozřejmost.

Skvělý. Všechno!

P.S. Televizní věž na slavném Alexanderplatzu jsme nestihli, ale rozhodně to stojí za to. A hned u ní je obří Primark, takže je dost možný, že vás najednou vcucne. Jako se to stalo mně. A tak byl náš kufřík bohatší o pár maličkostí, jedny chlupatý růžovoučký papučky a noční košili, která je tak boží, že bych v ní nejradši chodila i ven!