Chaos. Prach. Hluk. Barvy. Vůně. Smrad. Hudba. Řev. Marrakéš. Město, který vás možná bude bavit, možná vás bude štvát. A ještě pravděpodobněji oboje. Je to totiž intenzivní zážitek se vším všudy.
Já jsem měla Marrakéš na svým seznamu vysněných míst už pěkně dlouho a přání jsem si splnila v září, kdy jsme se s Tomem vydali do Maroka rovnou na týden. 5 dní jsme strávili v Taghazoutu, klidným surfařským ráji, kde jsme neřešili nic jinýho, než jaký budou vlny, nebo do které z jediných dvou kaváren si zajít na marockej čaj. Poté, co nás ze surfování bolely svaly a dutiny jsme měli prosolený skrz naskrz jsme se autobusem přesunuli do Marrakéše, kde nás čekaly 2 dny. A pokud se tam chystáte i vy (což doporučuju!), mám pro vás 10 rad.
1) Ubytujte se v Medině
Neztrácejte čas cestováním z ubytování na kraji města a ubytujte se přímo ve starém městě, v Medině, která je zapsána na seznam UNESCO a patří mezi ty největší v arabském světě. Čeká vás tam přesně to, čím je Marrakéš typická – úzké klikaté uličky, budovy staré stovky let a souky plné kýčovitých suvenýrů i typických kožených bot, proutěných kabelek a zlata, stánky s kořením a sladkostmi. Není výjimkou, že tady potkáte vozy tažené oslíky, vzduchem se nese vůně koření a kávy, sem tam přebitá smradem ryb, a za pár minut jste na nejslavnějším náměstí Djemaa el-Fna. Tohle místo k Marrakéši neodmyslitelně patří a je potřeba ho vidět, ale k srdci mi nepřirostlo. Jen co tam vstoupíte, ze všech stran na vás začnou řvát prodejci, z jedné strany se na vás budou vrhat místní s hadem kolem krku, abyste jim zaplatili za fotku (přestože nechcete, jakmile se jen na vteřinu zastavíte, už na vás hážou hada :D), z druhé strany stejná situace, jen s chudinkou opičkou v řetězech (z toho je mi smutno ještě teď). Celým náměstím budete kličkovat mezi skupinkama uspávačů hadů, muzikantů a žen malujících tetování hennou. Všechno samozřejmě za peníze, o který se nebojí si říct. A to velmi hlasitě. Jo a ať už vypadáte jakkoliv, pro místní budete Shakira nebo Angelina Jolie 😀
2) Připlaťte si za spaní v riadu
I když nemám problém se spaním v levných hostelech, bez problému se ubytuju kdekoliv a ráda cestuju low cost, v Marrakéši jsem byla moc ráda, že jsme nesáhli po nejlevnější variantě, ale po nádherným riadu. Po celým dni v chaosu, hluku a prachu Marrakéše není totiž nic lepšího, než se večer zavřít do klidné oázy ticha a neslyšet vůbec, vůbec nic. Odpočinete si, načerpáte energii… a ráno se budete na to rušný město zase těšit.
Riad znamená v překladu „zahrada” a jde o typický ubytování v Marrakéši. Najdete je ve starých domech s vnitroblokem, ve kterém se skrývá kouzelné „nádvoří”, mnohdy s bazénem, nespočtem rostlin a občas i přímo se zahrádkou. Zvenku často vypadají pochybně, ale jakmile vstoupíte dovnitř, jste jako v jiným světě. A přesně tak to bylo v Riadu Altair, kterej jsem klasicky našla na Bookingu. Za pokoj/noc jsme platili 2500 Kč, včetně luxusní snídaně, a byli jsme nadšení. Na Bookingu podobných ubytování samozřejmě najdete desítky a dá se přespat mnohem levněji, ale pokud můžete, v tomhle případě doporučuju připlatit si a užít si Marrakéš se vším všudy. Protože riády k městu patří.
3) Nenechte si radit
V jiných městech se občas stává, že když vás místní vidí bloudit, nebo je poznají, že jste turisti, chtějí vám pomoct a sami od sebe rádi poradí. Ne v Marakkéši. I když to tak vypadá. Tady vám sice bude chtít někdo radit každou chvíli, ale hned si taky řeknou o peníze. Přestože jsou to vesměs rady, který vůbec nepotřebujete. Třeba jako ukázka směru v ulici, ze které se stejně nedá odbočit, nebo rada kudy do muzea, ke kterýmu je na každým metru ukazatel 😀 Ze začátku jsme všechny rádce odmítali slušně, ale po pár hodinách jsme je začali úplně ignorovat, jinak bychom se zbláznili.
4) Nenechejte se oejb… napálit
To jsme udělali my. Abyste vy nemuseli. Nemáte zač. Vždycky si totiž s Tomem myslíme, jak už jsme zkušení cestovatelé, na který si nikdo nepřijde. A pak zase uděláme takovou začátečnickou chybu, amatérismus nejvyšší úrovně 😀 Třeba jako vybrat si na večeři stánek na nejhlavnějším náměstí. Protože tam bylo narváno. A protože byli tak milí. Lákali nás na tajine za dobrou cenu, všechny stoly měly plný… tak co by ne. To jsme totiž ještě netušili, že cena za tajine je úplně bez čehokoliv, bez přílohy, bez kuskusu. Že jakmile se dotknete suchýho pita chleba, co vám donesli ještě před jídlem, nebo kterékoliv z malých mističek, co vám donesli současně s objednávkou, pořádně si to zaplatíe. A tak jsme za extrémně podprůměrnou večeři ve špinavým stánku zaplatili v přepočtu asi 900 Kč 😀 (přičemž v Taghazoutu jsme v krásné restauraci s výhledem na oceán platili za to nejlepší jídlo včetně pití dohromady ani ne 500).
Zjistili jsme taky to, proč tam měli tak plno, když byly ceny šílený a jídlo podprůměrný. Všechno to totiž byli lidi jako my 😀 Když jsme si totiž řekli o účet, trvalo asi 40 minut, než nám ho donesli, přestože tam bylo u mini stánku asi 6 číšníků a rozhodně se nepředřeli. Každou chvíli nám nabízeli ještě dezert zdarma (jo, jasně), nebo marockej čaj for free my friend (to víš že jo!). Tímhle stylem jsme tam seděli nekonečně dlouho a nedobrovolně tak dělali kompars pro ostatní, kteří si pak říkali „tam je narváno, tam to bude dobrý”.
5) A když už vás napálí, nenechte si kazit den
Protože to k těmhle zemím prostě patří. Jak nám pak říkal jeden místní (výjimečně nám nic nenutil :D), se kterým jsme se dali do řeči u kavárny: „This is the true Arab experience, my friends!”. My jsme sice zaplatili nesmyslně moc za hnusný jídlo, ale Maroko je chudá země, tak třeba ti číšníci/kuchaři pak budou moct svým dětem třeba pořídit nový aktovky a učebnice, koupit hračky… nebo sobě cigarety, pro radost 😀
6) Podívný koláčky jezte jen na vlastní nebezpečí
Jedním z mnoha jídel, co jsme dostali na stůl, aniž bychom si je objednali, byl koláček z listovýho těsta. Uvnitř slaná náplň, která připomínala něco mezi cizrnou a mletým vepřovým masem, nahoře bohatě zasypáno moučkovým cukrem. Zní to divně, chutnalo to ještě hůř. Večer před spaním jsem si pak hledala různý zajímavosti o Maroku a dočetla jsem se, že typickým jídlem je tady bastilla, koláček s holubím masem. Ano, přesně ten náš. Achjo, kdyby to alespoň chuťově stálo za to… 😀
7) Buďte trochu turisti
Marocká architektura je nádherná a určitě si nenechejte ujít pár památek. Obzvlášť, pokud jste takoví milovníci barevných kachliček, jako jsem já 😀 Nejvíc se mi líbilo v bývalé škole Ben Youssef Madrasa a paláci Bahia Palace. Naopak hrobky Saadien’s Tombs bych klidně vynechala. Samy o sobě by sice byly zajímavý, ale po dvou předchozích místech už nás tam nic nepřekvapilo.
8) Ráno navštivte zahrady Majorelle
Dejte si snídani v riadu, pochutnejte si na kávě i marockým čaji, a hned potom se vydejte do zahrad Majorelle, ještě než se před nimi yvtvoří kilometrová fronta a zaplní je davy. Jasně, je o turistický místo. A je to pochopitelný. Protože je to nádhera. Sytě modrá a žlutá, obří monstery, kaktusy, palmy, jezírka a oáza zeleně uprostřed města.
Zahradu vytvořil francouzský malíř Jacques Majorelle a byla běžně dostupná i veřejnosti. Po jeho smrti v roce 1962 ale hrozilo, že ji odkoupí hotelový řetězec a postaví tam resort. To nechtěl dopustit návrhář Yves Saint Laurent, jež si místo zamiloval natolik, že zahradu se svým přítelem Pierrem Bergé sám odkoupil. Nyní se hned vedle zahrad nachází i muzeum YSL, kam jsem si moc přála jít, ale zrovna probíhala rekonstrukce. Vy třeba štěstí mít budete 🙂
9) Nebojte se vyrazit z města
Pokud přiletíte do Marrakéše a budete mít v Markoku víc dní, nebojte se místní dopravy a klidně se vydejde poznávat i další místa. My jsme strávili hodiny v místním dálkovým autobusu, kterej byl modernejší než náš Regiojet, po celou dobu byla na palubě wi-fi a dokonce dorazil do cíle místo za 5 hodin za 3 a půl 😀
10) Vytiskněte si letenky
Já vím, já vím. Je rok 2023. Všichni máme chytrý telefony, letenky vždycky v on-line podobě. Ale Maroko je jinej svět a letenky jsou tady potřeba papírový. Proč? Jak nám řekla paní na přepážce: aby na ně mohli dát razítko. Rozkaz zněl jasně. Tak nezapomeňte před odjezdem o tisk poprosit na recepci v hotelu, nebo navštívit jedno z mnoha copy center, ať není na letišti mrzení.
Ale co je úplně nejdůležitější… moc si to užijte! 🙂
