Barcelona

Minulej týden jsem se ráno omotávala šálou ve velikosti deky, na zastávce si zmrzlý prsty zahřívala o termohrnek s horkým čajem, ze kterýho se během pár minut stal čaj ledovej, a počasí nekomentovala jinak, než bohatou zásobou sprostých slov. No a kdybyste mě viděli zabalenou do těch 5 šíleně neladících hlavně-aby-bylo-teplo vrstev oblečení s čepicí naraženou až po oči, dost možná byste si mě spletli s bezdomovcem. A dali mi dvacku. Na krabicák.

A jen o pár dní později jsem se najednou procházela jen v tričku, sukni a teniskách pod palmama po prosluněné pláži, plavila se na lodičce, večer popíjela cider v parku, od rána do večera měla na očích sluneční brýle a užila si skoro letní víkend. Protože léto tentokrát nebylo daleko několik měsíců, ale dvě hodiny letu. Letu do toho nejlepšího města vůbec – do Barcelony!

V jeden listopadovej den mi Tom volal s nejlepším překvapením – koupil nám letenky! Říká že ne, ale stejně si myslím, že to měl být dárek k Vánocům a jen to nevydržel nevyklopit.

Těšení bylo nekonečný, ale po 3 měsících (to už je tak dávno, co jsme byli v Edinburghu?!) konečně zase přišel den, kdy jsme vyrazili na pražský letiště.

2 lety za 3 dny? V pátek tam, v neděli zpátky? Času bylo málo, ale o to víc jsme užili každou vzácnou minutu. A třeba i vás přesvědčím, že na velkej výlet není potřeba velká dovolená.

Doslova kouzelná fontána

Hned po cestě z letiště #neníčasztrácetčas jsme se stavili podívat na to, co jsem si při minulé návštěvě nechala utéct a na co jsem slyšela doporučení ze všech stran. Kouzelnou zpívající a tančící fontánu.

Hudba (valčík, Bach, Beatles i One Direction nebo Bruno Mars), střídající se všechny barvy duhy a voda stříkající metry do vzduchu? Už chápu, proč se jí říká kouzelná!

Říkala jsem si, že si udělám jen 3 rychlý fotky na památku, ať si tu podívanou užiju naživo a ne přes displej telefonu (vždycky si vzpomenu na lidi, co si natáčí na telefon CELÝ koncerty. To si pak jako doma pouští šumící záznamy, kde je kdesi vzadu rozmazaná šmouha jménem Richard Krajčo nebo Majk Spirit?!). To jsem si ale ještě myslela, že to bude trvat 5, maximálně 10 minut. Nakonec tahle barevná show trvala celou hodinu (a klidně bych koukala ještě další!) takže se dostalo i na fotky.

Když se vážná hudba proměnila v oblíbený hitovky a lidi si začali pozpěvovat, podupávat a někteří přímo tancovat, uvědomila jsem si, že přesně tohle je ten pocit, co jsem nezažila několik měsíců – léto ve vzduchu!

Lepší začátek víkendu jsme si snad nemohli vybrat – stejně kouzelnej, jako tahle fontána, byl totiž i celej náš výlet.

Sagrada Familia aneb reklama na Barcelonu

Ubytovali jsme se v krásným hotelu kousíček od Sagrada Familia (Google říkal 13 minut pěšky, my jsme tam byli ještě rychleji a špičky rozestavěných věží viděli přímo od vchodu!), takže další plán byl jasnej. I když jsme za sebou měli dlouhou cestu, energii žádnou a hoteový postele vypadaly neskutečně pohodlně a hodinky hlásily skoro deset, museli jsme se jít kouknout.

Když se před náma ve tmě najednou objevila, spadla mi brada.

I když už si docela ochladilo, prázdný lavičky u jezírka s výhledem na Sagradu si přímo říkaly o rychlej piknik. Koupili jsme si hruškovej cider, chorizo a sušenou šunku #protožešpanělsko a užili si výhled lepší než v jakékoliv luxusní restauraci.

V Barceloně jsme byli teprve pár hodin, a už jsme se shodli, že domů nás nikdo nedostane.

Jsou rána, kdy budík posouvám každých 5 minut, až nakonec z postele vylezu rozlámaná v dobu, kdy jsem chtěla být už dávno v práci. Tentokrát jsem byla už po 7. ráno natěšená v hotelové restauraci. Všechny ty voňavý croissanty byly lepší než všechny budíky, a vyhlídka na krásnej den před sebou stejně tak.

Nejkrásnější výhled na město

Hned po snídani jsme vyrazili směrem Bunker de Carmel. Bunkery z občanské války, ze kterých je ten nejlepší 360°výhled na celou Barcelonu. Už při cestě do kopce mi opět spadla brada, a z Bunkeru mě pak Tom skoro nemohl dostat, byla bych schopná tam zůstat celej den, zírat na město a na svůj růžovej Instax fotit jednu fotku za druhou.

Kdybychom v měli na Barcelonu víc dnů, místo na pozorování západu slunce by bylo jasný!

 

Güell, Gaudí a pytle

Jen kousek od Buneru je známej park Guell od Gaudího. Dovnitř jsme nešli, stačilo nám projít si kousek volně přístupné části (v parku i okolo je spousta palem! Zas a opět přišla letní nálada!) a potěšit oči pohledem na velkoleopej vstup. Ono ani za těch 20 Euro a mládí strávený ve frontě o moc víc neuvidíte, terasa zrovna prochází rekonstrukcí, takže místo než typických barevných kachliček a zvlněných tvarů můžete pozorovat tvary bílých pytlů, igelitu a lešení.

Léto u moře?

Kdybych viděla záběry z barcelonskýho přístavu, řekla bych, že to musí být pořízený v nějaké přímořské riviéře uprostřed horkýho léta.

Davy usměvavých lidí proudily po kolonádě, v každé druhé ruce zmrzlina, hudba pouličních umělců a…..já jsem pořád nemohla uvěřit, že jsem tady. V tričku a sukni. Vždyť jsem ještě ve středu šla ráno na trénink s čepicí!

V Barcleoně jsem byla 4 roky zpět o prázdninách, ale množství lidí na pláži bylo snad stejný. Teda s tím rozdílem, že někteří už se přímo opalovali v plavkách, někdo měl svetr nebo mikinu, a spousta dokonce péřový bundy a čepice.

V Kalifornii jsem sice nikdy nebyla, ale v mých představách to tam vypadá přesně takhle. Což znamená, že by se mi Kalifornie sakra líbila!

La Rambla a nejlepší vynález

Vynechat jsme samozřejmě nemohli ani hlavní třídu La Rambla, na které to pořádně žilo, ani slavnou městskou tržnici plnou ovoce, ryb a sušených šunek i sladkostí.

Mě to ale za dobrotama táhlo ještě o kousek vedle – do čokoládovýho království Chök, kde mají ten nejlepší vynález – croissant +donut = cronut. Spojení dvou nejlepších věcí dohromady? Dostal za to někdo zaslouženou Nobelovku?

Mně jako milovnici bílé čokolády samozřejmě padl do oka tenhle bílej přeslazenej krasavec. O pár minut později padl za vlast na jednom prosluněným náměstí, a já jsem zase měla sílu na další kroky.

Imagine all the…gotický uličky

Miluju ty typický domy s dřevěnýma okenicema, úzký uličky a procházky po městě bez pevnýho cíle. A v Bari Gotic, gotické čtvrti, ani cíl nebyl potřeba – všechny uličky tam vypadají kouzelně. A všechny vás stejně nakonec zavedou ke katedrále.

Tam jsme došli i my, posadili se k desítkám dalších na schody, a jen si užívali sluneční paprsky (snad nikdy jsem neměla takovou radost z toho, že mě pomalu začíná pálit obličej!) a písničky pouličního zpěváka. Vždycky na všech místech doufám, že budou zpívat Imagine nebo Wonderfull world. A nezklamal ani tenhle, trošičku falešný imagine aaaaaal the people zaznělo.

Léto v parku?

Kouzelný zapadající sluníčko, na každých dvou metrech zpěvák, tanečník (nebo tančící loutky), prodavač balónků (nikdy nepřestanu litovat, že jsem si nekoupila toho velikýho růžovýho jednorožce!) nebo bublinář (jak jinak říct těm co tvoří obrovský bubliny z kýblu s jarem?). Přesně tak to vypadalo u Vítěznýho oblouku.

Opět letní nálada na 200% a opět jsme si s Tomem řekli, že domů rozhodně ne a ne a neletíme.

Ještě víc lidí bylo hned vedle v parku Cuitadella. Přesně tady byla ta druhá půlka města, která zrovna nepiknikovala na pláži.

Na malým jezírku uprostřed parku byla skoro dopravní zácpa, ale samozřejmě jsme si to nemohli nechat ujít. Nejlíp utracených 6 Euro za celej pobyt! (teda počkat, ještě jsem se nedostala k té Sangrii!)

#avástakysním

Telefon hlásil, že už jsme nachodili přes 30 000 kroků a 20 kilometrů, a nohy plný puchýřů (no jo, to ty moje frajerský silonky) souhlasily. Proto nám doporučení na pořádnej burger, který jsem dostala na Instagramu, přišlo pořádně vhod.

Restaurace Makamaka měla kromě perfektní polohy očividně i perfektní burgery – soudě podle toho, že se venku tvořila fronta na místa. Snad nikdy jsem frontu na restauraci nestála, ale tentoktát nebyla síla jít kamkoliv jinam. A  navíc ta chuť na burger!

A čekání se vyplatilo. Výborná Sangria (TOHLE bylo těch nejlíp utracených 6 Euro!), ještě lepší burger a ty nejlepší hranolky, co jsme kdy jedli. Výborný by byly i samy o sobě, ale s parmazánem a česnekem to byla naprostá dokonalost.

Po cestě na metro začalo pršet, ale to nám moc nevadilo. Zaprvé jsme byli šťastní za celej slunečnej den…..a zadruhé jsme byli z těch dvou Sangrií dost opilí (nojo, celej den na nohách, a třičtvrtě cronutu taky není úplně oběd :D), že nás netrápilo nic.

Další ráno jsme museli vstát opět hodně brzo, domů se nám ještě zdaleka nechtělo, ale bohatá hotelová snídaně byla útěchou.

 

Každopádně by to chtělo ještě 6890 dalších dní – to město má totiž všechno! Památky, moře, vyhlídky, muzea, spoustu míst kde se dobře najíst i napít nebo koupit něco hezkýho. My jsme samozřejmě stihli jen zlomek ze všech těch možností, ale na jeden den to stejně bylo slušný skóre. A i když by mě samozřejmě lákalo vidět Sagradu Familiu zevnitř nebo navštívit další stavby od Gaudího a třeba i nějaký muzeum, vždycky je pro mě nejdůležitější si užít atmosféru města, vychutnat si procházky a nestresovat se tím, že musím vidět tohle a tamto, a část dne trávit ve frontách.

Nudný, ale praktický informace

Pokud se v nejbližší době nikam na cesty nechystáte, a do Barcelony už vůbec ne, klidně můžete se čtením přestat. Teď už to budou jen suchý, ale užitečný tipy.

Letenky

Tentokrát byly letenky překvapení a dáreček od nejlepšího muže, ale byly od Ryanairu za cca 2 000 (zpáteční z Prahy, s příručním zavazadlem).

Nejlepší vyhledávač je podle mě azair.cz a určitě sledujte na FB Pelikána, Honzovy letenky, Zaleť si a akční letenky nebo letenky.cz. Tam na vás denně vyskočí něco lákavýho.

Pokud ale máte přesný datum, kdy chcete letět, málo kdy seženete výhodnou letenku. My vždycky plánujeme dovolenou podle letenek, ne naopak.

Ubytování

Tentokrát jsme bydleli v hotelu Ilunion Bel Art kousek od Sagrada Familia. Byl dražší (na noc pro jednoho cca 1200 se snídaní), ale stálo to za to – jak hotel samotnej, tak lokalita.

Na Booking.com hledám ubytování vždycky (vyhovuje mi tam hledání podle filtrů – lokalita, cena, snídaně v ceně atd.), s Airbnb zatím zkušenost nemám – ale to se změní 🙂

Sleva 10%

Pokud byste přes Booking zamlouvali ubytování, můžete přes tento odkaz. Dostanete slevu 10% a já 15 Dollarů na další cesty. Takže #winwin (nene, tohle není žádná blogerská spolupráce – tahle možnost je tam pro všechny. I vy se pak můžete zaregistrovat a získat odkaz pro vaše přátele. Já na té stránce bohužel žádný privilegia nemám. I když bych dávno měla mít! :D).

Doprava z letiště

V Barceloně se dá z letiště dostat do města všemi zůsoby – metrem, obyčejným linkovým autobusem, letištním Aero busem, vlakem…..a samozřejmě předraženýma taxíkama.

Já jsem se dočetla, že nejlevnější je klasickej autobus, protože na něj platí běžná jízdenka (2 Eura). Problém byl v tom, že jsme ho nenašli 😀

Španělé se s nějakým přehledným značením moc neštvou a navíc je letiště obrovský.

Druhá možnost byla jet metrem. To jsme hledali sice nekonečně dlouho (aneb když je terminál M značen červenou značkou co vypadá jako metro :D), ale nakonec našli. To nás stejně nedovezlo pohodlně do centra, ale jen kamsi na okraj, odkud jsme museli jet dál do města (do centra na Plaza Espanya). Jen na ten kraj stál lístek 5 Euro, a další jsme si museli koupit za 2 na cestu klasickým metrem.

Proto je nakonec asi nejlepší možnost zvolit Aerobus tak, jako my na cestě zpět. Nejen, že tu modrou nikde nepřehlédnete, ale za 6 Euro vás zaveze z letiště přímo do centra.

Metro

Linek má sice barcelonský metro spoustu, ale dá se v tom docela dobře zorientovat. Jeden lístek stojí myslím 2,20 Euro. Prodávají se lístky na 10 cest, čímž hodně ušetříte – jedna vás pak vyjde jen na Euro.

Lístky do metra jsou “single ticket” – můžete jet jak dlouho chcete, ale jakmile opustíte metro, platnost končí. Je jedno, jestli jste jeli jednu zastávku nebo 10.

Všechno najdete tady.

Kouzelná fontána

Barevnou zpívající fontánu najdete na Plaza Espanya, přímo pod obrovským muzeem Katalánska (tu obrovskou krásnou budovu na kopci nejde přehlédnout).

Na internetu jsem se dočetla, že teď v zimě a na jaře začíná show v 7, ale bylo to od 8 do 9. Tak těžko říct 😀

V létě to prý bývá od 8.

Bunkers del Carmel

Kdybyste se chtěli podívat na Bunkery, odkud je ten nejkouzelnější výhled (což byste teda měli!), jeďte metrem na stanici Alfons X, a odtud jednoduše směrem nahoru.

Bunkery brzo uvidíte nad sebou – nad velikým lomem, pod kterým je parkoviště. Běžte doprava, kde najdete pěšinku vedoucí nahoru. A pak už to nejde splést! 🙂

Každopádně se to dá spojit i s pěší procházkou od Sagrady Familie nebo parku Güell.