Miluju teplo, sluníčko, palmy a moje ideální počasí jsou třicetistupňový vedra, kdy můžu nosit jen lehoučký letní šaty nebo tílka. Jsem strašná zmrzlina, nemám ráda déšť a zimu nesu zhruba o 2 svetry hůř, než všichni ostatní. Přesto je moje nejoblíbenější město to, ve kterým jsem za svých 5 návštěv zmokla a zmrzla tolikrát, že to ani nespočítám. Edinburgh❤️
Tohle město má totiž takový kouzlo, že mu i ten déšť sluší. Když se leskne stará kamenná dlažba, šedivá obloha ladí s typickýma kamennýma domkama (uvnitř kterých je mimochodem hrozná kosa, protože nejsou zateplený) a vy máte alespoň záminku, proč se schovat do útulné kavárny na voňavou kávu a čerstvý scones s máslem. Ale nebudu kecat, jsem ráda, že tentokrát nás déšť zastihl až při zpáteční cestě na letiště 😀
Na to letiště, na který se budu vždycky ráda vracet. Protože pohled na modrou ceduli s nápisem Welcome to Edinburgh v letištní chodbě mě vždycky úplně zahřeje na srdci. Sice moc ráda zkouším nový věci a poznávám nový místa, ale zároveň miluju tradice a jistoty. Jsem takovej ten typ člověka, co klidně každý ráno snídá to stejný, o obědu si vaří stále ty stejný těstoviny, běhá tu stejnou trasu a v oblíbených restauracích si objednává pořád dokola to stejný. Špagety s lanýžem v Jean Paul. Kari s krevetama v Chilli Tree. Quesadilla s chorizem v Bistro Bastardo. Protože když je něco výborný, proč to měnit?
A tak jsem už popáté vystoupila z letadla před malou letištní halou, svezla se do centra tím stejným dvoupatrovým autobusem. “Two return tickets, please”. A hned ráno, jen chviličku po otvíračce, už jsem seděla na vratké vysoké židli v mé oblíbené kavárně Wellington Coffee. U toho stejnýho okna, s tou stejnou kávou, s tím stejným scone s máslem a marmeládou. Tak jako před 2, 3 i 4 lety. A s tou dobrotou v břiše jsem si jsem si říkala, že všechno je jak má být. Protože tady se vůbec nic nezměnilo. Ani cukřenky.
A proč jsem si zrovna Edinburgh tam zamilovala? Tady máte 15 důvodů aneb 15 míst, který doporučuju navštívit.
Calton Hill – Moje nejoblíbenější místo, odkud nejradši pozoruju východ i západ slunce. Protože ten výhled je parádní. Na celý město, na moře, na kopec Arthur’s Seat a dokonce i na Hollyrood Palace, sídlo britské královské rodiny. Už jsem říkala, jak moc miluju britskou Royal Family? A že můj největší oblíbenec byl právě princ Philipp, vévoda z Edinburghu?
Arthurs Seat – Ano, další výhledy, protože ty já můžu. Kopec připomínající sedlo získal svůj tvar díky sopečné činnosti a rozhodně ho nejde přehlídnout. Má sice jen 250 metrů, ale vzhledem k tomu, že Edinburgh leží přímo nad mořem, si při výšlapu možná i tak maličko zapotíte triko. My jsme tam tentokrát s Tomem nešli, protože jsme měli na Edinburgh jen pouhých 40 hodin a navíc jsme si nemohli dovolit ušpinit naše jediný oblečení, ale minule jsem si mini výšlap dost užila 😀
Harry Potter místa – Právě v Edinburghu totiž J.K.Rowlingová žila a napsala část svých legendárních knih (včetně úplně posledního slova a tečky, která padla v luxusním hotelu Balmolar) a proto není žádnou náhodou, že tohle město vypadá jako filmový kulisy z natáčení Harryho Pottera. Všechny jsem je popsala už při minulé návštěvě, tak si určitě nenechte ujít Příčnou ulici, hrom Toma Riddleho nebo kavárnu Black Medicine (ještě 2 roky zpět to byla kavárna The Spoon) v budově, kde opět padla nějaká ta kapitola. Kavárna The Elephant House ale bohužel nedávno vyhořela…
The Malt Shovel – Přesně takhle jsem si vždycky představovala pravou skotskou hospodu. Teda pub. Pivo a cider už tam čepují přes 100 let, atmosféra na vás dýchá z každýho rohu a cider chutná skvěle. A navíc ho je hodně, protože britská pinta je sympatických 568 ml 😀
Hrad – vypadá jako Bradavice, sloužil jako královská rezidence i vězení (a to i za dob 2. světové války, kde zde byli drženi například piloti německé Luftwaffe), schovávaly se tu korunovační klenoty a ty tlustý zdi toho zažily tolik, že… že vám to určitě řeknou na prohlídce, na které jsem nikdy nebyla 😀 Často totiž radši nasávám atmosféru města a ty “nejhlavnější” památky mi stačí vidět jen zvenku. A těch 20 Liber radši utratím za dobrý jídlo a kávičku. Třeba ve…
Wellington Coffee – Kavárna, o které se tady zmiňuju tak často, že už snad musíte mít pocit, že je něčím speciální, extrémně krásná a zajímavější, než jakákoliv jiná. Akorát že vůbec 😀 Ve skutečnosti je úplně obyčejná, maličká a dost tmavá, protože je až pod úrovní chodníku. Ale když si tam sednete, objednáte kafe a scones s máslem, přes okno budete pozorovat ruch ulice a užívat si tu atmosféru, budete moc spokojení. To vám slibuju.
BubbaQ – Restaurace, kterou jsme si s Tomem moc oblíbili a navíc k ní mám(e) krásnej vztah, protože jsme si tu dali večeři na naše 1. i 2. výročí. Bugery mají skvělý, batátový hranolky dokonalý, a bez rezervace si dost možná nesednete. Tak, jako my tentorkát. Za návštěvu ale stojí i levněšjí (a víc fast-foodový typ) BRGR, kde mají taky batátový hranolky a navíc si tam na burgeru pochutnají i vegetariáni. My se sice snažíme maso omezovat, ale přesto naše kroky tentokrát vedly do…
Five Guys – Ano, je to americkej fast food. Ano, mohli jsme si dát něco víc autentickýho. Ale proč, když právě tyhle burgery a jejich legendární OBŘÍ porce hranolek tak moc milujeme? 😀 Poprvé jsme je objevili v Paříži, pak si na nich pochutnávali v Dubaji s výhledem na Burj Khalifa, a teď jsme do sbírky přidali i Edinburgh. Výživoví poradci pláčou, já říkám: běžte taky!
Dean Village – Kdysi malebná vesnička, teď součást Edinburghu. Stačí pár kroků a hned se budete cítit jako v úplně jiným světě, rozhodně ne jako v hlavním městě Skotska. Ve skutečnosti tam není nic speciálního, ale malí procházka přes most a podél řeky za to rozhodně stojí.
Portobello Beach – Na Princess naskočíte na double decker, po 20 minutách vystoupíte na zastávce Portobello Town Hall a po pár krocích máte písek v botách. Když budete mít štěstí na pěkný počasí (což ve Skotsku znamená, že jen maličko mrholí :D), užijete si procházku po krásné promenádě. Z jedné strany pláž, z druhé domky s barevnýma dveřma. Jeden jako druhej, jen barvy dveří se liší. V písku i vlnách běhají pejsci, na kterých je vidět, jak moc jsou šťastní, místní běžci si užívají kilometry a vy si můžete třeba koupit kafe a mandlovej croissant v roztomilým zeleným karavánku, kde vám půčjí i polštářek, abyste si mohli sednout na zídku a koukat na moře
National Museum of Scotland – Ne, že bych byla odborník na muzea a galerie, ale tohle je moje nejoblíbenější na světě. Najdete tam všechno, na co si vzpomenete. Od koster dinosaurů přes letadla a první naklonovanou ovci Dolly až po boty Dolce & Gabbana nebo mumie. Ale úplně nejvíc se mi líbí samotná budova, která je uvnitř prostě nádherná.
Victoria Street – aneb místní Příčná ulice. Klikatá, barevná a neskutečně fotogenická. O to víc, když po schodech vylezete do patra, kde je spousta barů, hospod a krásnej pohled na ulici shora.
Princess Street – může být lepší název ulice? 😀 Victoria´s Street je “hlavní ulice”, úplný centrum centra. Najdete tam všechny obchody, spoustu hotelů, národní galerii, staví tam všechny autobusy a je odtamtud parádní výhled na historickou část města a hrad.
Royal Mile – hlavní ulice v historické části města, vedoucí od hradu až k paláci Hollyroodhouse. Kromě historických budov je plná taky různých podniků a obchodů se suvenýrama, který díky všudypřítomné skotské kostce ani nepůsobí kýčovitě. A obzvlášť mě baví takzvaný „closes“, uzoučký uličky fungující jako zkratky, který vám ušetří spoustu kroků. Ale večer bych se tam sama bála, že se objeví nějakej Jack Rozparovač 😀
Greyfriars Bobby – socha pejska Bobbyho, ke kterýmu se váže dojemnej příběh. Šlo o skye teriéra z poloviny 19. století, kterému zemřel páníček a chudák smutnej pejsek strávil celých 14 let na jeho hrobě (na hřbitově Greyfriars Kirkyard), dokud sám nezemřel.
